Léky na předpis jsou v ČR jedny z nejlevnějších v Evropě. Jsou levnější, než by odpovídalo ekonomické úrovni naší republiky. To vše díky 17 státním regulacím, podle kterých se stanovují ceny a úhrady léků, a také díky konkurenci farmaceutických firem. Ovšem je to celá pravda o lécích? Můžeme mít nižší ceny než země, které jsou prokazatelně chudší?

Odpověď zní jednoznačně: nižší ceny jsou pouze jednou stranou mince. Na tu druhou, jejich omezenou dostupnost, která pacienty nepotěší, se zapomíná. Proto se na ni podívejme podrobněji.

Jen vloni ohlásili distributoři úplné či dočasné přerušení dodávek některého z léků ve více než 1200 případech. Většinou bylo možné přípravky něčím nahradit, ale ani některé distributor opakovaně nedodával. Patřil mezi ně například lék zvyšující účinnost ozařování určený pro některé typy rakoviny.

Důvod? Někdy jde o dočasné technické problémy na straně dodavatelského řetězce, častěji ale o důsledek právě velmi levných léků. Trh se řídí určitými pravidly, kvůli kterým nemůžeme mít nejlevnější elektroniku z celé Evropy, nejlevnější auta nebo nejlevnější rohlíky. V případě výrobků, jako jsou léky, je vyšší míra regulace těchto pravidel v pořádku, ale neměla by ohrozit dostupnost léčiv. Což se v Česku děje.

Jak se tvoří ceny léků

Systém stanovování úhrad léků v ČR je, zjednodušeně řečeno, postaven na nejnižších cenách léků v Evropě. Stát chce, aby pojišťovny hradily vždy  jenom nejlevnější lék v dané terapeutické skupině. Zapomíná však, že jsme součástí jednotného evropského trhu. Když je někde lék velmi levný, spekulanti ho prostě vykoupí a prodají v zemi, kde za něj dostanou podstatně více peněz.

To může výrazně poškodit pacienty, kteří nedostanou lék, na který jsou zvyklí. Podle průzkumu se s tím setkala už desetina obyvatel. Ještě horší je, že se ve stejné logice nedostanou k lékům, které jsou na danou nemoc nejmodernější, ale na trhu prostě nejsou k dispozici.

Výrazná pozice regulatorního úřadu je sice v pořádku, protože dohled nad kvalitou je vždy jen prospěšný. Dnes se ale nacházíme se v situaci, kdy na českém trhu působí desítky farmaceutických firem, je zde tedy rozvinutá konkurence, ale efekt tohoto konkurenčního prostředí není prakticky vidět, blokuje ho regulátror.

Zvykněte si na výpadky zásobování

Kvůli neúměrnému tlaku na cenu se stává, že se pacienti stále častěji potýkají s nedostatkem léku, či jeho nedostupností. Jako se to stalo na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. Tam v únoru loňského roku chyběl penicilin. Jeho cena je totiž v ČR tak nízká, že se ho překupníkům vyplatí prodat do Německa za desetinásobek.

Cestu ven nabízí jediná možnost: přistupovat k regulaci cen léků s dlouhodobým výhledem. Protože dokud budou rozdíly mezi českou a například německou cenou léků tak vysoké, paralelní obchod nic nezastaví. Nejlevnější léky v Evropě si můžeme dovolit, ale zároveň to znamená, že si budeme muset zvykat na to, že nebudeme mít k dispozici nejmodernější léky a čas od času ani léky, na které jsme řadu let zvyklí. Je to opravdu to, co si přeje většina Čechů?